Metodika

Certifikovaná metodika pro minimalizaci zdravotních rizik,

působených především městskými holuby a ostatními létajícími obratlovci


Pavel Rödl, Václav Stejskal & Radek Aulický

Poslání a uživatelé metodiky:
Metodika byla vytvořena na základě společenské objednávky, neboť synantropizace zdivočelých – ferálních holubů (Columba livia, forma domestica) a některých dalších druhů volně žijících ptáků, případně i netopýrů působí řadu problémů, jejichž řešení si v posledních letech žádá veřejnost stále naléhavěji. Příčiny tohoto jevu lze spatřovat v důslednější realizaci systémů sledování kritických kontrolních bodů (HCCP) v potravinářství a ve snaze o estetičtější a zdravější prostředí, což může být v současné době podporováno mimo jiné též obavami z některých onemocnění přenosných ze zvířat na lidi. Vlastní řešení těchto problémů je v podstatě deratizací, případně spojené s dezinfekcí a dezinsekcí, neboť ty jsou zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví definovány jako činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Dalšími živočichy jsou v tomto případě ptáci, případně netopýři. Protože se nejčastěji jednalo o „městské holuby“, byl v Národní referenční laboratoři pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu v Praze zpracován informační materiál: „Metodické doporučení SZÚ k zabezpečení objektů proti holubům (Columba livia) a k zamezení šíření patogenů, parazitů a alergenů z jejich stanovišť“. V r. 1996 byl původní text schválen poradním sborem pro dezinsekci a deratizaci SZÚ a v r. 1997 i Ústřední komisí pro ochranu zvířat (MZe ČR) a jeho použitelnost prověřena řadou úspěšných zákroků. Na doporučení hlavního hygienika ČR byl tento materiál postupně šířen na pracoviště hygienických stanic jako „Doporučení ředitele SZÚ“. Zpravidla na žádost OŽP býval soubor opatření proti nežádoucím holubům na daných konkrétních lokalitách doporučen a metodicky řízen expertizními posudky SZÚ.
Konkrétní řešení problematiky ptáků je na jednotlivých lokalitách pod mnohem přísnější a detailnější kontrolou veřejnosti než je tomu u hlodavců v případě klasické deratizace. Proto je nutné, aby metodické postupy pro některé fáze této práce respektovaly požadavky i ostatních souvisejících právních předpisů příbuzných rezortů, především ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.
V současné době bylo však nevyhnutelné vypracovat zcela novou metodiku, respektující aktuální právní předpisy, např. novelu zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon OZT) a novelizovaný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Ten implementoval do právního řádu ČR mimo jiné i Směrnici 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, nehledě na to, zda se jedná o druhy zvláště chráněné, jejichž seznam uvádí vyhláška 395/1992 Sb., nebo druhy, které lze podle § 3, zákona č. 120/2002 označit jako škodlivé organismy, což je každý organismus, který má nepříznivý účinek na člověka nebo jehož přítomnost je nežádoucí, nepříznivě ovlivňuje činnost lidí nebo předměty, které užívají nebo vyrábějí, nebo působí nepříznivě na ostatní živé organismy nebo na životní prostředí. Ve smyslu zákona OZT lze synantropní zdivočelé jedince ferálních populací holubů (Columba livia, forma domestica) zahrnout pod pojem „opuštěné zvíře“ tedy zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal.

Metodika pro pracovníky v ddd
Státní zdravotní ústav, příspěvková organizace
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
2011

Metodika - holub

Metodický pokyn Státního zdravotního ústavu pro provádění speciální ochranné deratizace


Metodický pokyn stanovuje postupy pro provádění speciální ochranné deratizace. Byl zpracován z důvodu potřeby novelizace předchozí standardní metodiky. Od jejího posledního vydání došlo k zásadním změnám v biocidní legislativě a byla také přijata nová evropská norma sjednocující postupy v ochraně proti škůdcům. V souladu s novými legislativními dokumenty a dosavadními zkušenostmi z praxe doporučuje nový metodický pokyn Státního zdravotního ústavu postupy pro provádění speciální ochranné deratizace, které jsou založeny na zásadách integrované ochrany proti škůdcům tak, aby směřovaly k ochraně veřejného zdraví před epidemiologicky významnými hlodavci a zároveň byla minimalizována rizika ohrožení lidí, necílových druhů zvířat a životního prostředí.

Terezie Bubová
Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce a deratizace České republiky

Státní zdravotní ústav
ISSN 1804-9613

Metodický pokyn Státního zdravotního ústavu

Standardní metodika k provádění ochranné dezinsekce při výskytu švábovitých


Standardní metodika byla publikována  v říjnu  2002 v příloze Acta hygienica, epidemilogica et microbiologica číslo 6. Byla připravena ve smyslu  paragrafu  58 zákona č. 258/2000 Sb.  o ochraně veřejného zdraví  a ve smyslu zákona č.120/2002 Sb. o podmínkách uvádění biocidů na trh.
Většina údajů vycházejících z letitých zkušenosti firem zabývajících se  likvidací švábovitých (rus domácí a šváb obecný) a z aktuálních poznatků vědy uvedených v metodice má stále  platnost.
Avšak implementace biocidní direktivy ve smyslu zákona č.120/2002 Sb. zásadním způsobem ovlivňuje výběr prostředků (biocidů) povolených k likvidaci švábovitých.
Nejvíce utrpěl odstavec 4 a 5 článku 3 metodiky. Povoleny jsou totiž pouze přípravky ohlášené Registru chemických látek MZČR.V současnosti s postupnou implementací biocidní direktivy mnohé aktivní látky, které byly velmi účinné na likvidaci rusů i švábů, se již nesmějí používat. Jedná s hlavně o organofosfáty - např. oblíbený vysoce účinný přípravek  Empire - enkapsulovaný organofosfát chlorpyrifos, ke kterému se po čas jeho používání prakticky  nevyvinula rezistence. Též aplikace poprašů a laků je na ústupu. K většině syntetických pyrethroidů, pokud jsou ještě povoleny,  se u rusa domácího (Blattella germanica) vyvinula tak vysoká resistence, že jejich použití je limitované.

V Praze dne  23. 5. 2011

RNDr. František Rettich, CSc.

Metodika - švábovití
 
 
Powered by Phoca Download